Správní soudnictví v ČR po zásadní reformě z roku 2002
Občanské právo (seminář)
Termín
| Den/dny konání Č. termínu | Místo | Objednávky |
|---|---|---|
| 06.06.2002 9.00 - cca 16.00 — 2082 |
MV CENTRUM Detaily/doprava |
Termín není aktuální |
Lektor/lektoři
JUDr. Michal Mazanec
místopředseda Nejvyššího správního soudu od roku 2003. Celoživotně se věnuje otázkám veřejného práva. Od roku 1991 byl členem Komise pro správní právo Legislativní rady vlády a v letech 1998 až 2002 byl členem LRV. V době před vznikem Nejvyššího správního soudu redigoval jako soudce Vrchního soudu v Praze tzv. „červenou sbírku“ judikátů správních soudů (1992 - 2002) a od roku 2003 se jako člen redakční rady podílí na vydávání Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Odborný program
Nálezem Ústavního soudu spl. zn. Pl. ÚS 16/99 ze dne 27.6.2001 byla s účinností od 1.1.2003 zrušena stávající pátá část občanského soudního řádu o správním soudnictví, pocházející z roku 1991. Ke zrušení došlo v době, kdy již probíhaly intenzívní legislativní práce na přípravě souboru zákonů, jimiž má být odstraněn dosavadní deficit soudní kontroly veřejné správy a jeho existující nesoulad s ústavním pořádkem, s mezinárodněprávními závazky České republiky a v neposlední řadě s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Parlament České republiky projednal novou právní úpravu správního soudnictví, která vstoupí v účinnost počátkem roku 2003. Jedná se zejména o soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb., účinný od 1.1.2003), dále zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů (zákon č. 131/2002 Sb., účinný od 1.1.2003) a zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního (zákon č. 151/2002 Sb., účinný od 1.1.2003). Jde o právní předpisy, které prakticky beze zbytku oddělují rozhodování ve věcech veřejného práva o soukromoprávního soudnictví, procesně autonomně (samostatným soudním řádem) upravují veřejnoprávní sféru působnosti soudů, zakládají i některé zcela nové kompetence soudní moci a mimo jiné také zřizují Nejvyšší správní soud předpokládaný ústavou státu. Reforma správního soudnictví rozhodným způsobem ovlivní postavení fyzických a právnických osob ve vztahu k veřejné správě a správním úřadům.
- Rozšířené pravomoce správních soudů po reformě a jejich procesní úprava Dále bude pojednáno také o: - pojmu a významu správního soudnictví jako formy soudní kontroly veřejné správy o historických zdrojích a vývoji správního soudnictví do roku 2002 - nedostatcích současné právní úpravy a důvodech jejího zrušení Ústavním soudem - ústavních základech a mezinárodněprávních předpokladech reformy - institucionálních změnách v soustavě soudů - nových institucionálních i procesních způsobech řešení konfliktů kompetencí mezi veřejnou správou a soudy a uvnitř veřejné správy - soudní kontrolou rozhodování správních úřadů o věcech soukromého práva (nová pátá část o.s.ř.) - změnách dalších zákonů, vyvolaných reformou (soudní poplatky, věci sociálního zabezpečení aj.)
